Radiodiagnostika

Radiologie je lékařský obor, který využívá ionizující záření, jak pro účely diagnostické, tak terapeutické a vědecké.

Radiologie je lékařský obor, který využívá k určení diagnózy zobrazovací techniky. Některé tyto technologie se užívají i k léčení chorob.

Medicínský obor radiologie se dělí na podobory radiodiagnostiku a radioterapii.

Radiodiagnostika je diagnostický podobor, jehož cílem je zjišťování nových chorobných změn v lidském těle a vývoj těchto změn v časovém průběhu. Přispívá též k vyslovení prognózy u již známé choroby.

Nejprve se tento obor zabýval pouze rentgenologií, což byla práce s přístroji, které vyzařují rentgenové paprsky. Zmíněné přístroje vydávaly pouze vizuální informace o skeletových částech těla. Postupně, s rozvíjející se technickou revolucí, se začaly k diagnostice i léčení využívat i přístroje, které vyhodnocují stav mnohem kvalitněji a podrobněji, např. na základě ultrazvukových vln (sonografie), počítačové tomografie, magnetické rezonance či penetrantního záření.

Výsledky vyšetření jsou zobrazovány velmi podrobně, trojrozměrně a přesně určují ohnisko zdravotního problému. Tyto výsledky jsou většinou vyhodnocovány za pomoci počítačové techniky.

Radioterapie je terapeuticky zaměřený podobor radiologie a zabývá se léčbou nádorových i některých nenádorových chorob. Nádorová radioterapie se nazývá radiační onkologie. V oblasti onkologie byl učiněn významný pokrok a ozařování se stalo jednou z účinných léčebných metod.

Velký význam v radiologii má i tzv. intervenční radiologie, která představuje miniinvazivní léčebné zákroky pod nepřetržitou kontrolou jedné ze zobrazovacích metod, které se používají v radiologii. Umožňuje například zprůchodnění zúžené cévy (angioplastika) a to pod nepřetržitou kontrolou (angiografie).

Kromě vyšetření, při kterých se využívá rentgenového a ionizačního záření z uzavřených zářičů, jsou k dispozici i vyšetření, která využívají záření z otevřených zářičů. Tyto diagnostické metody však patří do samostatného oboru - nukleární medicíny.